Dakar 2016 na trase z Peru přes Bolívii do Argentiny

Černé myšlenky budiž zahnány kamsi do kouta – Dakar 2016 bude na své trase mít pouště. Dokonce ty nejkrásnější v Jižní Americe – příští ročník totiž odstartuje 3. ledna v peruánské metropoli Limě, aby o 13 dnů později našel cíl v argentinském Rosariu.

PořadateMapa_Dakar_2016lé si tentokrát řádně zabrnkali na struny dakarských fandů. Nejprve oznámili termín konání tiskové konference k novému ročníku na nezvykle brzký termín – o hostitelských zemích bylo jasno, stejně jako o jejich finančních garancích. V zákulisí se už mluvilo o možném vstupu Paraguaye a Uruguaye na dakarskou scénu. Týden před hlavní tiskovkou přišla pro dakarské fandy řádná jobovka: Chile nebude na mapě příští Rallye Dakar. Důvod: záplavy zpustošily sever země a veřejné prostředky jsou určeny na jeho obnovu. Rallye Dakar bez pouště Atacama, jen s tím minimem pouštních úseků, které nabídne Argentina? Opravdu by se pořadatelé vzdali původního charakteru soutěže do takové míry? Naštěstí nikoliv, tedy prozatím… Chile i nenáviděná poušť Atacama se další rok mají na dakarskou mapu vrátit.

 

Peru rozšířilo řady dakarských zemí v ročníku 2012 – tehdy soutěž započatá v Argentině právě v Limě gradovala. Po těžkém průjezdu chilskou Atacamou si na účastníky počíhala ta peruánská: s kratšími speciálkami, na menší ploše, zato technicky náročná a divácky nesmírně atraktivní. Další rok Dakar v Limě dokonce odstartoval – Peru nabídlo čtveřici nezapomenutelných etap, které patřily k tomu nejkrásnějšímu v historii jihoamerických klání. I v roce 2016 lze očekávat etapová města jako Nazca, Pisco nebo Arequipa. Odtud zamíří dakarská soutěž do Bolívie, která je velkou neznámou. Den volna si účastníci odbudou už v Argentinské Saltě, rozhodně již nikoli poprvé, na zdejší manýry počasí všichni jistě ještě vzpomínají. Následovat bude šestice etap v Argentině – nejprve podandská oblast v okolí San Miguel de Tucumán, Chilecita, San Rafaelu a San Juanu, pak už se stočí do dlouhého přejezdu směr Rosario.

„Bude to zajímavý ročník,“ říká pilot KM Racingu Martin Macík jr. „Hlavní je, že i v tomhle ročníku uvidíme poušť, ta peruánská je moc hezká a známe ji. V roce 2013 jsme tudy projížděli, když jsem startoval v posádce Vlasty Vildmana. Kdo ví, možná se o vítězích bude rozhodovat právě tady, i když by na to bylo asi ještě brzy. Argentinské etapy totiž bývají ukrutně rychlé a s malými časovými rozestupy.“

Jezdec KM Racingu, který za volantem svého Liazu získal prvenství v soutěži Baja Drawsko, se prezentace ve Francii osobně zúčastnil. „Pořadatelé nám osvětlovali, jak se při trasování postupuje. Nejdříve je nutná dohoda s hostitelskou zemí o podmínkách průjezdu. Následuje dohoda o startovním a cílovém městě, jakož i o dni volna. Teprve pak přicházejí na řadu jednotlivá etapová města a tvorba příslušných etap. Chile je v tomto ohledu stále problematičtější, i když si Dakar bez Atacamy už ani neumím představit. Za poslední roky díky trasování Dakaru údajně přišli až na 140 nových archeologických nalezišť, na která jsou velice úzkostliví. Při trasování v Chile už prý deset chlapíků v rozestupu osobně prochází trasu a hledá cokoli, co by průjezdem konvoje pouští mohlo přijít k újmě a bylo historicky cenné. Zkrátka není to jednoduchá situace,“ uzavírá Martin.

KM Racing má ve druhé polovině května na programu tradiční dakarskou přípravku v tuniských dunách. I když to chvíli vypadalo, že se závodníci při Dakaru 2016 do dun ani nedostanou, dočkají se jich do sytosti a zácvik se jistě bude hodit.

KM Racing Media / Jiří Vintr

Mates je rychlejší, než jsem byl já

říká Martin Macík starší o výkonech syna při jeho dakarské premiéře v roli řidiče

I když kvůli technické závadě nedojeli do cíle, je šéf týmu KM Racing Martin Macík starší s výkonem posádky kamionu Liaz, v němž na Rallye Dakar usedl poprvé za volant jeho pětadvacetiletý syn, spokojený.

Co říkáš Martinovu vystoupení?
Jsem pokojený s tím, jak Mates jede. To bezesporu. Nečekal jsem, že mu to tak půjde. Důležité je, že ho to baví. Mrzí mě, že nedojel, ale to nemohl ovlivnit.

Martin je temperamentní mladík, nemusel jsi ho v některých situacích krotit?
Ne, myslím, že ne. Samozřejmě jsem z jeho premiéry měl určité obavy. Tak to je, ale krotit jsem ho nemusel. Jede hodně rychle, ale auto není zvenku vůbec opotřebované. Je úplně netknuté, snad neměl žádný větší karambol.

Když si vzpomeneš na svou poslední dakarskou účast v roce 2010 korunovanou čtvrtým místem, jak se tahle vytrvalostní soutěž změnila?
Proti minulosti jsou měřené úseky dvojnásobně kratší, takže se jezdí nepoměrně svižněji. Trucky neskutečně přidaly na tempu a piloti, kteří jezdí na Dakar stabilně, se vylepšují a zrychlují. To je vidět, ale hlavně jde dopředu technika.

Jak si rychlostně vede Martin?
Mates je rychlejší, než jsem byl já. O tom není pochyb. Jsem o tom přesvědčený.

Co bude potřeba, aby KM Racing uspěl na příštím Dakaru?
K tomu vede jedině cesta přes poctivou přípravou. Stavíme nový kamion a plánujeme účast v dalších závodech. Na jaře nás čeká tradiční testování v Tunisku, další letní měsíce dojde k ostré konfrontaci při Baja Espana a Baja Hungaria. Na říjen je v plánu Rally Oil Lybia Maroko. Na příštím Dakaru chceme být zase o kus lepší.

KM Racing Media / min

Mates to v sobě má

říká o mladém řidiči kamionu Liaz Míla Janáček, který na Dakaru navigoval posádku KM Racingu

Byl to pro něj návrat na Rallye Dakar, a i když kamion Liaz stáje KM Racing do cíle kvůli technické závadě nedorazil, Miloslav Janáček svou misi úspěšně naplnil. Sice se do posádky s Martinem Macíkem mladším a Michalem Mrkvou dostal až loni v září, nicméně jeho zapracování nebylo složité.

S šéfem KM Racingu Martinem Macíkem starším i jeho synem se totiž dobře zná, takže se jednalo hlavně o praktickou stránku věci. „Všechno jsme si už na testech vysvětlili, domluvili se na komunikaci a při Dakaru si pak od první etapy všechno sedlo. Poznal jsem, že Martin má volant pevně rukou a nejede přes limit. To je pro mě důležité. Abych mohl v klidu navigovat, musím cítit, že pilot ví, co dělá,“ začal své vyprávění Míla Janáček.

„I v dunách mě Mates přesvědčil, že z něj roste dobrý pilot. Zároveň má před trasou respekt, bezhlavě se nežene dopředu a uvědomuje si, že se musí učit,“ pokračoval navigátor s předchozí čtyřnásobnou dakarskou zkušeností. „Samozřejmě jsme se snažili honit i ty nejrychlejší vozy a myslím, že jsme dokázali, že jsme toho schopní. Při tom jsem necítil, že bychom nějak riskovali. I díky tomu jsme mohli jet uvolněně a zrychlovat.“

Scházelo kousek štěstíčka

Kamion Liaz s číslem 525 nedojel Dakar ani do poloviny, ale to nemohla trojice v jeho kabině ovlivnit. „Uvědomili jsme si fyzickou náročnost závodu, jak bolí, když se jede rychle. Právě proto je důležitá kondice, aby člověk mohl druhý den ráno vstát a měl sílu zase vlézt do kabiny. V tomhle nebyl problém, scházelo nám jen kousek štěstíčka. Kdyby nás nezradila technika, závod bychom dokončili, ale to jsou jen kdyby, na něž se zvláště v rallye nehraje! Prostě nám nebyly nakloněny hvězdy, jak se říká…“ přemítal o kilometrech v jihoamerických pustinách.

Martin Macík jr. byl v pětadvaceti nejmladším pilotem ve startovním poli kamionistů a scházely mu větší zkušenosti z vytrvalostních soutěží. Přesto ho Janáček nemusel usměrňovat. „Jen asi na dvou místech jsem mu řekl, že se trochu rozdivočel. Bylo to ale spíš takové ujišťování, aby si uvědomil, jestli má všechno pod kontrolou. To se ovšem stává u každého závodníka – nováčka i mazáka, kdy se v určité fázi erzety dostane do svižnějšího tempa a má tendenci zrychlovat. Myslím, že mám na takové situace čuch a poznám, kdy se auto může dostat za hranu. Vím, že to piloti v tu chvíli neradi slyší, ale ve výsledku to na ně platí,“ vysvětlil s úsměvem čtyřicetiletý dakarista.

Nešlo o fatální chyby

„Naopak mě Mates překvapil, jaký má postřeh. Každý špičkový závodník musí mít o nějaké to kolečko víc. Je to o reflexu, zareagování na moment, kdy auto odskočí. Ono je totiž pořád v luftu a při každém dopadu je potřeba volantem ťuknout, udělat takovou malinkou korekci. Jde o setinky, které rozhodují, jestli náklaďák zůstane ve stopě, nebo vyletí a půjde na boudu. A tohle v sobě Mates má,“ upozornil.

V spoustě dakarských kilometrů se dá těžko vyhnout chybě. „Taky jsme vyletěli, ale měli štěstí, že tam nebyl žádný šutr. Jen jsme vycouvali a prali to dál. I já jsem něco zvoral, ale nešlo o fatální chyby a vyloženě jsme nebloudili. Bylo to spíš tím, že roadbook v některých pasážích nesedí. Kolikrát padesátka nebo i stovka metrů nehraje roli. Další okolností bylo to, že jsem poprvé navigoval na satelitní tripmaster, který má zřejmě mírně zpožděný odraz. Byl bych spíš pro manuální navigační techniku, protože u ní satelitní zpoždění nehrozí. Ideální je pak oba systémy kombinovat,“ podotkl Janáček.

KM Racing Media / min

Martin Macík: výkon celé posádky mě příjemně překvapil!

Šéf KM Racingu po smolném vypadnutí posádky svého syna z letošního ročníku Rallye Dakar odletěl z Jižní Ameriky přes Dubaj domů, aby se věnoval dalším povinnostem, mezi nimiž vystoupil i v pořadu Dakarské ozvěny České televize. Zbyla trocha času na krátké zhodnocení…

Martine, bývá otřepaným klišé, ptát se po sportovním výsledku, úspěšném či neúspěšném, na pocity. Přesto, liší se teď s odstupem dvou týdnů, od těch, které jste prožívali v Antofagastě?

Ano, liší. Hlavně v tom, že jsme dříve doma a je čas si to rozebrat. Hlavně pochopíte, jak významným faktorem na tomto typu soutěže je technika. Ale zklamání se spíše obrací v realistické vnímání všeho okolo ve vztahu k další práci.

Kdybyste shrnul Martinovo počínání v soutěži, splnilo vaše očekávání?

Věděl jsem, že mu závodění půjde alespoň tak, aby to nebylo pouhé přesouvání se pouští z místa na místo. Řekli jsme si to už před Dakarem, zkrátka že kdyby to mělo být tak, ani bychom na Dakar nejeli. Výkon jeho i posádky mě příjemně překvapil, a to navzdory tomu, že štěstí od počátku nestálo při nich, a to od prvního dne, kdy jsme v přístavu převzali techniku. Jen doufám, že bude mít možnost najezdit další kilometry a zlepšovat se. Jezdit, jezdit a jezdit je jedním z předpokladů úspěchu.

Co se stalo v těch etapách, které nejvíc negativně ovlivnily Martinovo účinkování v letošním Dakaru? Začněme čtvrtou etapou a poruchou turbodmychadla…

Před první etapou v Chile motoráři preventivně vyměnili turbo za nové, a to se po osmi kilometrech speciálky roztrhlo. Oddělilo se na hřídelce a celá výfuková část vyběhla přes potrubí ven. Michal Mrkva turbo vyměnil, vozíme ho s sebou, a na koleno potrubí napasoval kus plechu, aby mohli sice se ztrátou, ale stejně rychle, pokračovat do cíle v Copiapó. Myslím, že se do něj přihnali dost rychle…

…a pokračovalo zadřeným ložiskem diferenciálu. Už se vám někdy taková závada stala? Co je nutné udělat pro její odstranění?

Další výborná závada… jezdíme tyto diferenciály bez jediné poruchy od roku 2006, Ani při jedné soutěži nebyl problém. Mnoho diferenciálů po kontrole v Rábě pokračovalo v dalších závodech. Tento konkrétní byl nový, měl najeto přesně tolik, kolik bylo odjetých kilometrů v soutěži, takže mu asi nějaký osud nepřál. Bohužel, nemáme více poznatků, torzo musí prohlédnout laboratoř v Rábě, jakmile se nám vrátí domů doprovodné auto. Z mého pohledu se zadřelo ložisko na hrušce, vyšoupalo obal a diferenciál se roztrhl. Buď to bylo způsobeno vadou materiálu, nebo únikem oleje. Řekl bych, že do budoucna nebude třeba s tím nic konkrétního dělat mimo vícestupňové kontroly materiálu a vůlí ve výrobním závodu, ale nepředbíhejme.
Byla v tu chvíli šance, dojet k autu doprovodným kamionem? Jak dlouho by taková oprava v polních podmínkách trvala?

Ta šance opravdu byla, nacházeli jsme se asi tři hodiny od kluků. Byli jsme ale upozorněni ředitelstvím závodu, že po tom bude následovat okamžitá diskvalifikace. Takže když není diferenciál v závodě na dalším kamionu, má tak 120 kilo i s obalem, máte smůlu. MAN byl nakonec asi 45 kilometrů od kluků, když jsme se rozhodli tuto akci odvolat, aby ho nevyřadili ze závodu. Michal vyndal poloosy a kardan a kluci se pokoušeli jet jen s pohonem předních kol. Bohužel, v tomto hlubokém prachu fešfeš a 200 kilometrů od cíle speciálky to nebyla reálná věc. Padla tedy volba na vynechání waypointů. Bohužel jich bylo víc, než připouští pravidla. Následná oprava ve čtyřech lidech trvala osm hodin, takže nic moc malého, ale škody byly obrovské, včetně obou nábojů zadních kol.

Martin pak zajel v další etapě, už nad rámec, desátý čas. Měl za úkol jet nějak speciálně razantně, nebo to vzal uvolněně a chtěl se ještě na Dakaru pobavit?

Myslím, že u pořadatelů je občas možné všechno. Nevěděli jsme tedy, jakým metrem bude měřeno, proto až do finálního verdiktu jsme chtěli jet dál. Martin tedy jel v závodě a byl v etapě nejdříve klasifikován. Doufali jsme v připuštění do závodu třeba s třídenní penalizací a jeli bychom už jen formou tréninku. Dokud tedy nebylo vše černé na bílém, jelo se dál, jako bychom měli před sebou celý zbytek soutěže.

Měli jste nějaké reakce soupeřů na Martinovo počínání?

Nevím, zda byly přímo reakce jako takové, ale znají se s Mardějevem, de Rooyem a podobně starými závodníky. Pozdravy a poplácání po zádech jsou běžnou věcí, ale všichni jsou navzájem i soupeři a každý chce být lepší než ti ostatní.

Kam vlastně Dakar jako soutěž směřuje? Je tendencí mít spíše maratónskou trať, nebo zkoušky rallyového charakteru?

To není známo, a v tom je to výhodné. Vloni to byl maratón se šestistovkovými speciálkami, letos sprinterská soutěž jako WRC, jen se zkouškami delšími než WRC. Kategorie kamionů má našlápnuto vpřed takovým stylem, že pořadatelé už nejsou schopni kamiony rychle zamíchat mezi osobáky, při výkonech techniky a lidí by to bylo příliš rychlé a nebezpečné.

Hodně se mluví o nastavitelné stabilizaci podvozků, jak to měl třeba vítězný Kamaz. Jaký je váš názor na tento prvek?

Povolené je elektronicky ovládané nastavování tuhosti torzního stabilizátoru, což je přesně to, čím disponuje Kamaz, jiný systém nastavování možný není. Tuto variantu ale musíte umět dobře využívat a být na ni zvyklý, jinak je kontraproduktivní. Trendem dneška je podle mě spíše ve stabilizaci uvnitř hlavního tlumení. Disponuje tím Donerre a dnes i FRT. Zda to má ve svých tlumičích i Reiger, to nevím. My půjdeme cestou stabilizace uvnitř tlumiče a použití zadního stabilizátoru. Přijde mi to jako snadnější a jednodušší řešení.

Pojďme do budoucnosti. Jaký program bude mít KM Racing v první polovině letošního roku a na co se bude soustředit Martin sám?
Program byl jasný už před Dakarem. Na začátek budou dvě akce pro fanoušky, zpracování poznatků z Dakaru, hlavně ohledně techniky. Na autě není žádný podstatný šrám, takže budeme cizelovat věci, které se projevily rychlou jízdou, jako je nastavení pérování, rychlost řízení a podobně. Martin začne opět trénovat tak, aby mohl na sklonku jara odjet do Afriky už s nově postaveným autem společně s tímhle starším, abychom měli porovnání a mohli mít na Dakar co nejdokonaleji odzkoušené auto. V průběhu roku pojedeme pár závodů typu baja a Martin si určitě střihne nějaké závody v buggy a osobním autě, aby nevyšel ze cviku. Připravujeme také dvě akce pro partnery a pozvané přátele týmu, nazveme je KMRacing Party. A pak už bude na řadě Dakar 2016. A také se musíme dohodnout na kompenzaci škod způsobených na našem autě přístavními dělníky v Argentině.
Prozradíte něco o připravovaném projektu kamionu s krycím jménem Franta?
Ano, bude to lehký Liaz s budkou posunutou ještě více vzad, ale splňující reglement o poloze kabiny. Na autě bude použita řada úsporných, ale pevných materiálů. Nebude to žádná kráska. Hmotnost bude těsně na limitu, vyvážení bude 50/50 a bude ho pohánět osvědčená technika.

Kam by se chtěl do příštího roku KM Racing posunout? Hodláte se i nadále soustředit také na projekty v jiných kategoriích?

Určitě ano. Naše asistenční a manažerské zázemí je stále stejné. Rádi bychom tyto služby udrželi a dostali znovu na Dakar auto, motorku a nějaké to překvapení. Je to naše doména.

Díky za rozhovor.

KM Racing Media / Jiří Vintr

Na Rallye Dakar může bojovat se špičkou

Přáním Martina Macíka mladšího je překonat s kamionem Liaz otcovo čtvrté místo

Už jsou z jihoamerických pamp a velehor zpátky doma. Členové KM Racingu v těchto dnech rozebírají letošní vystoupení posádky kamionu Liaz na Rallye Dakar. Premiérová mise Martin Macíka mladšího v roli řidiče skončila kvůli závadě v polovině motoristického maratonu, ale smutek je zapomenut. Sedlčanská stáj se dívá dopředu a už teď spřádá plány na Dakar 2016.

Nejmladší pilot ve startovním poli kamionů, který už Dakar dvakrát absolvoval jako navigátor, si vedl velice statečně. „Moc jsem se s tím, že jsem bažant, nezabýval. Samozřejmě mi chyběly zkušenosti, ale doháněl jsem je fyzičkou, na které celoročně makám. Věděl jsem, že mám na to, abych občas zasahoval do top desítky, a s tím jsem závodil. Když jsem byl po třech etapách třináctý s mankem pouhých jedenácti minut na čelo a zjistil, v jaké se pohybuju společnosti, tak jsem byl spokojený. Ne že bych si na někoho brousil zuby, ale věděl jsem, že když se budu soustředit sám na sebe, tak se mohu zlepšovat,“ vyprávěl Mates.

V příštím ročníku by měl usednout do nového speciálu. „Už dva roky stavíme další evoluci závodního kamionu, s kterým počítáme na Rallye Dakar 2016, ale než ho dokončíme, musí se do něj promítnout poznatky z letošního Dakaru,“ prohlásil týmový boss Martin Macík starší.

Taková závada KM Racing ještě nepotkala

Jeho čtvrté místo z roku 2010 by syn rád překonal. „Určitě to nebude snadné, ale jednou bych chtěl dojet líp než táta. Čtvrté místo v Jižní Americe je pořád české maximum. Vím, že na to nesmím moc myslet a taky je mi jasné, že než mohu začít vyhrávat, tak to bude nějaký čas trvat. Auta, celý tým a samozřejmě i já k tomu musíme dozrát,“ přiznal.

Při hodnocení nešlo nezmínit okamžik z páté etapy, který posléze zavinil diskvalifikaci posádky Martin Macík jr., Miloslav Janáček a Michal Mrkva. „Diferenciál byl úplně našrot, v bivaku se musela měnit celá zádní náprava,“ líčil okolnosti nepříjemného zážitku pětadvacetiletý řidič. Zatím se však stále neví, co bylo příčinou závady. „Až se auto vrátí z Jižní Ameriky, tak ložisko necháme rozebrat a projde důkladnou kontrolou. Za třináct dakarských ročníků včetně tátova ježdění se na našich kamionech nic takového nepřihodilo,“ krčil rameny.

KM Racing Media / min

První Dakar za volantem byla zkušenost k nezaplacení

říká po vyloučení ze soutěže Martin Macík, který díky týdnu jízdy poznal, kde jsou jeho silné a slabší stránky

Rallye Dakar sleduje posádka týmu KM Racing už jen zpovzdálí. Trojice Martin Macík jr., Miloslav Janáček a Michal Mrkva musela ukončit své premiérové účinkování v nejproslulejším motoristickém maratonu kvůli nedojetí do cíle páté etapy. Přesto zůstala v Jižní Americe a s kamionem Liaz míří do cíle v konvoji po trase rallye.

Jak s odstupem několika dní vnímáš odstoupení ze soutěže?
Určitě to není tak velká rána jako v den, kdy bylo jasné, že musíme dojet zbytek etapy po silnici. Přesto to není procházka růžovým sadem. Člověk se musí na závod denně koukat a ví, že do něj nemůže. Ze začátku se tomu nedalo uvěřit a říkal jsem si, že to byl sen. Byla to však skutečnost, se kterou jsme se museli poprat. Po pravdě jsem nikdy nic podobného necítil…

Jaké zkušenosti a ponaučení si odnášíš z týdenní účasti v Rallye Dakar?
To že jsme sem přijeli závodit, jsme doufám předvedli. Zkušenosti, i když jen týdenní, jsou k nezaplacení. Zjistil jsem, že soutěž se jede v obrovském tempu, k němuž – když chci stíhat – musím mít nejen skvělou techniku a dobrou fyzičku, ale taky kopec štěstí! To jsme bohužel neměli, ale to je Dakar. Teď už vím, v čem se musím zlepšovat a jaké jsou moje silná a slabá místa. Máme na to zase celou sezonu, které věnuji vše, co bude v mých silách. Ovšem detaily, v čem se zlepšovat, si nechám pro sebe.

IG_6160

Jak obstála nová posádka, tým a technika?
Nejdříve tým. S ním jsem naprosto spokojený, a proto taky používám množné číslo při odpovědích. Pracujeme jako celek. Kluci se moc snažili a někdy i bez spánku nenechali nic náhodě. Každý den jsem měl na startu etapy nové auto. S tím je spojená technika. Jak říkám, vždy byla perfektně připravena a doteďka je vlastně netknutá. Asi jsem jel moc pomalu … (směje se). Bohužel porucha dokáže zastavit i ty nejlepší. A posádka? Michala znám perfektně, věděli jsme, do čeho jdeme, takže super. S Milou jsme si na sebe museli zvykat, ale během první etapy, kde jsme se sehráli, nenastal vetší problém.

Co se povedlo a v jakých oblastech je potřeba přidat?
Naneštěstí jsme téměř každý den startovali a jeli v prachu. To omezuje výkon a kvůli tomu jsme nemohli ani v jedné etapě závodit naplno. Kvůli startovnímu času je proto potřeba se dostat co nejdřív mezi nejlepší. Snad jsme se trochu rozjeli v šesté etapě, kdy už ale bylo zřejmé, že končíme. Startovali jsme téměř zezadu, ale vytáhli to až na desáté místo. Přidávat je potřeba ve všech oblastech, ovšem v rychlých technických pasážích se cítím jako ryba ve vodě.

Analyzovali jste, proč došlo k zadření ložiska v zadním diferenciálu, byla to smůla, které se nešlo vyhnout? Jednalo o vadu materiálu?
Přesně tak. Byla to vada materiálu, která bohužel nejde nijak předvídat.

Jaký byl rozdíl mezi předchozími dvěma Dakary, kdy jsi navigoval, a letoškem v roli pilota?
Jednalo se o naprosto rozdílné Dakary, nedá se to porovnávat. Každá pozice má něco do sebe, ale na roli pilota jsem se těšil a věděl proč. Jenže jsem netušil, že na světe existuje něco, co mě bude tak bavit.

oooo

Na co si po letech vzpomeneš, když se vysloví Dakar 2015?
Těžká otázka. Asi na první Dakar za volantem, na obrovské zklamání a na neuvěřitelný zážitek!

Co tě čeká po návratu domů?
Na tiskové konferenci zveřejníme s jedním z partnerů nový projekt pro nadcházející sezonu. Určitě chci navštívit ostatní partnery, bez nichž bych Dakar nemohl absolvovat. Pak ale musím do práce a věnovat se povinnostem. To potrvá až do okamžiku, kdy se na konci února vrátí technika a začneme nanovo.

Proč po vyloučení pokračujete v konvoji po trase rallye?
Je to výhodnější z několik důvodů. Jedno je určitě zázemí a bezpečnost. I když jsme v civilizovaných zemích, je třeba dávat pozor, a o to se pořadatel stará na výbornou. Další věc jsou letenky. Ač to zní jako banalita, kupujeme je téměř rok dopředu a máme jasně daný odlet na 18. ledna. Takže i kdybychom techniku odevzdali do přístavu v Buenos Aires dřív, nepomůže nám to a museli bychom tam stejně přečkat dny do odletu. Já osobně jsem nechtěl nechat kluky a cely tým v Jižní Americe samotné a rozhodl se jet s nimi.

KM Racing Media / min

Macíkův Liaz už nebude pokračovat, pořadatelé ho z Rallye Dakar vyloučili

Šestá etapa Rallye Dakar se stala labutí písní posádky KM Racingu a jediného kamionu Liaz ve vytrvalostní soutěži. Pořadatelé se po vyhodnocení incidentu z páté etapy rozhodli vůz s číslem 525, který kvůli zadřenému ložisku v zadním diferenciálu neprojel některými kontrolními body a cílem, vyloučit ze závodu.

K obrovskému zklamání trojice Martin Macík jr., Miloslav Janáček a Michal Mrkva tak dakarské dobrodružství předčasně končí. „Obávané se stalo skutečností. Výborným desátým místem v šesté etapě se musíme s Dakarem 2015 rozloučit. To nám však dává jistotu, že jsme schopní s maratonskou elitou v kamionech bojovat a že příští rok bude naše vystoupení lepší,“ sdělil k neradostné skutečnosti Martin Macík mladší.

„Snažili jsme se alespoň zůstat v závodě s velkou penalizací, ale vedení Dakaru se nakonec rozhodlo, že nemůžeme pokračovat. Je nám to líto, ale Rallye Dakar je také o štěstí a to nám letos nepřálo. Myslím, že jsme si vedli dobře, a kdyby nás nezradila technika, mohlo dopadnout všechno úplně jinak,“ pokračoval nejmladší pilot v kamionovém pelotonu.

„Určitě ale není všem dnům konec. Už v tuto chvíli stavíme pro příští ročník nový a silnější kamion a připravujeme projekty, s jejichž podporou se objevíme na startu Dakaru 2016. Letos to byla to dobrá zkušenost a jsme za ni vděční,“ doplnil pětadvacetiletý Macík.

KM Racing Media / min

Desátí v Iquique, ale stále v nejistotě

Ani v cíli šesté etapy Rallye Dakar z Antofagasty do Iquique se kamionová posádka stáje KM Racing nedozvěděla, jestli bude v nejnáročnějším motoristickém maratonu pokračovat. Páteční dějství přitom Martin Macík jr., Miloslav Janáček a Michal Mrkva jeli v kabině liazu s vědomím, že se po jeho dokončení dozvědí, jak jury vyřešila jejich neprojetí cílem čtvrteční páté etapy.

Jenže verdikt jim zatím nikdo nesdělil. V pátek tak nejprve absolvovali 322 kilometrů dlouhou spojovačku a po ní rychlostní zkoušky, která měřila 277 km. A jízdu poblíž pacifického pobřeží a přes písečné duny, do níž odstartovali z 32. pozice, zvládli naprosto skvěle.

„Výsledkem stíhací jízdy je desáté místo a předjetí zhruba pětadvaceti vozů včetně továrních speciálů. Děkujeme za podporu. Nicméně, stále nevíme, co s námi bude dál,“ pozastavil se pilot Martin Macík nad panující nejistotou.

Posádce KM Racingu se na jejich liazce ve čtvrtek zadřelo ložisko v zadním diferenciálu. Kvůli tomu nemohla využívat náhon na obě nápravy, a proto musela vynechat několik kontrolních bodů, za což by podle pravidel měla být vyloučena za soutěže.

KM Racing Media / min

Posádka kamionu Liaz čeká na rozhodnutí vedení soutěže

Pátá etapa Rallye Dakar výrazně zkomplikovala premiérovou účast kamionové posádky týmu KM Racing. Na trio Martin Macík jr., Miloslav Janáček a Michal Mrkva dosedla po středečních problémech s turbodmychadlem opět smůla technického rázu a nyní se rozhoduje o jejich setrvání v soutěži.

Etapa byla velmi rozbitá, prašná a rychlá, což se negativně projevilo v tom, že kluci museli už na desátém kilometru měnit prasklou gumu. Díky tréninku to zvládli na výbornou a ztrátu rychle dohnali.

Bohužel na 250. kilometru se zadřelo ložisko v zadním diferenciálu a posádka s číslem 525 musela vynechat několik průjezdových bodů, protože měla náhon pouze na přední nápravu. To je v rozporu s pravidly Rallye Dakar a jury maratonské soutěže řeší, za jakých podmínek a zda vůbec bude jediný kamion Liaz v rallye pokračovat.

„Nedojeli jsme do cíle a hrozí nám konec Dakaru. Snažíme se alespoň zůstat v závodě i s velkou penalizaci,“ sdělil k neradostné události Martin Macík mladší.

Opět se ukázalo, jak i nová technika dokáže být zrádná. Když není přáno, není dáno. Ráno jihoamerického času bude znám verdikt a uvidí se, jestli Macík a spol odstartují do 6. etapy.

KM Racing Media / min

Macík nabírá ztrátu v etapě do Antofagasty

Snažení posádky Martina Macíka Jr. při jeho první účasti v Rallye Dakar bylo znovu poznamenáno smůlou technického rázu. Po pěti waypointech etapy z Copiapó do Antofagasty musela posádka řešit závažnou poruchu zadního diferenciálu, po níž se neobjevovala na dalších průjezdních bodech. Výsledek jejich snažení budeme postupně aktualizovat.

 

To nejdůležitější nás teprve čeká

říká pilot kamionu Liaz Martin Macík, který po ztrátě zaviněnou výměnou turba neskládá zbraně a bude dál bojovat

Nebýt smůly s turbem ve čtvrté etapě, patřila by posádka kamionu Liaz k nejlepším. Jenže na Rallye Dakar žádná kdyby neplatí. Realita je taková, jaká je. Ovšem Martin Macík jr., Miloslav Janáček a Michal Mrkva mají před sebou zhruba ještě dvě třetiny jihoamerických kilometrů a je klidně možné, že si členové stáje KM Racing příděl smůly vybrali během prvních chilských kilometrů.

To se však teprve ukáže. „Teď máme na čelo manko přes dvě hodiny a na Top 10 ztrácíme jen asi hodinu, což není žádná tragédie. Mám rád vysoké cíle, a proto budeme dál bojovat, dokud to půjde. Stále platí, že chceme ve zdraví dojet do cíle v Buenos Aires,“ vyprávěl před startem 5. etapy pětadvacetiletý Macík, kdy figuroval na 17. místě.

Chválí poměrně nedávno sestavenou posádku i auto. „Sehráli jsme se velice rychle. Michala dobře znám z dřívějších startů, tam není nejmenší problém, a Míla je dobrý navigátor. Zatím jedeme bez chyb, ale to nejdůležitější nás teprve čeká. Díky tomu, že jsem na předchozích dvou Dakarech navigoval, jsme schopní si rychle poradit a najít tu nejlepší cestu,“ pochvaloval si nejmladší řidič kamionového pelotonu.

„Auto se v terénu chová výborně. Jsem s Lízou spokojený. Dokážu ji ovládat podle svých představ. Technické problémy, které nás dosud potkaly, se týkaly vady materiálu, anebo šlo o moji chybu. V první případě to byl problém s turbem, ve druhém jsem byl zbytečně rychlý a odnesl to tlumič,“ popsal závady pilot, který v roli řidiče zažívá dakarskou premiéru.

Na začátku moc nevěděl, do čeho jde a na jaké pozice to bude stačit. „Teď už to vím. Zatím mi sice okolnosti nehrají do karet, ale to k Dakaru patří. Nikdy to asi nebude ideální, ale při tom se hodně učím. Každou etapu zrychluji a cítím se víc a víc na svém místě, i když rychlosti, ve kterých se měřené úseky odehrávají, jsou neuvěřitelné. Existuje spousta aspektů, které si člověk neuvědomí, dokud je sám nezažije. Je potřeba spoléhat na instinkty a techniku jako v žádném jiném případě,“ přemítal.

„Co se týče náročnosti a struktury povrchu, tak máme za sebou zatím lehčí etapy. Osobně se víc těším na náročnější pasáže v poušti Atacama. Dá se tam sice nasekat víc chyb, ale zároveň víc získat. Uvidíme. Za volantem zatím cítím velkou jistotu a vím, že mohu stále zrychlovat. Všechno ale musí jít v souladu s technikou a posádkou,“ dodal.

KM Racing Media / min

Smůla před Copiapó: prasklé turbodmychadlo znamená pro Macíka propad pořadím

Rallye Dakar vstoupila na území Chile etapou do Copiapó, které bývá nazýváno bránou do pouště Atacama, z níž se účastníci Dakaru 2015 nedostanou dalších pět etap, jež pravděpodobně rozhodnou závod. Pro Martina Macíka Jr. začala Atacama smůlou: porucha turbodmychadla znamenala asi 80minutovou ztrátu a propad pořadím.

K poruše došlo na 8. kilometru speciálky, která následovala po vysilujícím a náročném přesunu přes andský průsmyk Sv. Františka. Shodou okolností šlo o nové turbodmychadlo, které mechanici vyměnili na motoru pouhou noc předtím. Naštěstí i za těchto okolností se projevila připravenost posádky, která přesto v záloze jedno rezervní turbodmychadlo vezla a mechanik Michal Mrkva ho zhruba za hodinu a čtvrt dokázal vyměnit. Posádka tedy pokračovala dále, což dokumentoval svými zprávami i šéf týmu Martin Macík: „Projeli kolem mne na 34. kilometru jako úplně poslední.“ Přesto však krátkou, ale velmi náročnou speciálku s finišem v obávaných hnědých dunových horách nad hornickým městem Copiapó dokončila posádka Martina Macíka na hranici první třicítky, když dokázala předjet téměř stejný počet soupeřů a jednotlivými intervalovými časy se pohybovala na úrovni první desítky.

Martina čeká nyní propad celkovým pořadím, ale celá Atacama je teprve na začátku. V ní se všechny rozestupy povážlivě natáhnou (zda tomu bude i v absolutním čele celkového hodnocení, jemuž opět vévodí trojice Kamazů, to je na pováženou) a Martin může ještě významně těžit ze spolehlivé, ale svižné jízdy. Třeba už v následující dlouhé speciálce do Antofagasty, jakési jihoamerické dakarské klasice.

KM Racing Media / Jiří Vintr

Macíka ve třetí etapě zpomalil utržený tlumič, třinácté místo ale udržel

Také třetí etapu Rallye Dakar zvládla posádka KM Racingu v kabině kamionu Liaz nadstandardním způsobem, i když ve druhé části jízdy ze San Juanu do Chilecita se jejich Liaz nevyhnul technickým problémům. Trio Martin Macík jr., Miloslav Janáček a Michal Mrkva dojelo v úterý čtrnácté a v celkovém pořadí mu patří 13. pozice.

Trasa vedla jednou z nejkrásnějších oblastí Argentiny, plné kanonů a strmých vrcholů. Účastníci vytrvalostní soutěže si ale museli na úpatí And hlídat povrch cest hrozící nebezpečnými kameny. Kamiony čekal nejprve šestadvacetikilometrový přejezd, potom následovalo 284 měřených kilometrů, během nichž vozidla šplhala do nadmořské výšky 3500 metrů, a celé martýrium uzavřel dojezd o délce 232 km.

„Dneska to bylo OK. První půlka byla super, jel jsem v Top 10,“ hlásil z bivaku z Chilecito pětadvacetiletý pilot, který míjel první waypoint v pátém nejrychlejším čase. „Ve druhé části se nám bohužel utrhl tlumič, takže zbytek jsme jeli pomaleji, ale celkově stále držíme třinácté místo, takže to vidím zase pozitivně,“ pokračoval v hodnocení etapy Macík, který na kamaz vítězného Mardějeva ztratil přes půl hodiny.

V celkovém pořadí soutěže je jeho manko na ruského lídra necelých 43 minut. „Bylo to hodně rychlé a rozbité, na někom se už projevovaly známky únavy, ale my jsme v pohodě. V další etapě nás čekají první duny a už se na ně docela těším,“ dodal Macík, který při přejezdu do Chile bude muset pokořit převýšení 4800 metrů, a následně se setká s realitou obávané pouště Atacama.

KM Racing Media / min

Ve druhé etapě Martin Macík finišuje v těsném kontaktu se špičkou závodu

I druhá etapa Rallye Dakar přinesla v kategorii kamionů těsnou bitvu s mimořádným nasazením posádek. Martin Macík Jr. Se udržel v kontaktu se špičkou. V první části speciálky dlouhé 331 kilometrů se držel v první desítce, nakonec rychlou a kamenitou speciálku finišoval dvanáctý se ztrátou 7:28 minuty a v celkovém pořadí je o jednu příčku níže.

I druhá speciálka, jejíž první část se jela po známých kamenitých a šotolinových zkouškách v horách Sierra de Cordoba nemohla závod sama o sobě rozhodnout, posádky však mohly ztratit mnohé ze svých nadějí v kamenitých srázech podél pist, což se Martinovi také jednou přihodilo. I tentokrát tedy bylo podstatnější neztratit. Špička kategorie kamionů jela ovšem znovu zcela vyrovnaně a na rozdíl od jiných kategorií je i vzácně rozmanitá: v elitní patnáctce celkového pořadí figuruje dokonce devět značek nákladních vozů! Před Martinem ve výsledkové listině figurují už vesměs jen zkušená a etablovaná jména tohoto sportu.

„Dnešek se nám vydařil, i když to bylo rychlé, místy opravdu hodně. Prověřil nás prach feche-feche v závěru etapy, ale jinak bylo podstatnější nedělat chyby. Jednou jsem se i já dostal mimo trať, to byla kompletně moje chyba, za kterou jsem si hodně nadával, nicméně v celkovém čase neznamenala tak zásadní ztrátu. Rovněž jsme zastavovali u nehody Artura Ardavičuse, ale nakonec na nás mávli, že máme pokračovat. V úvodu jsme se snad sto kilometrů nemohli dostat před van Eerda, který startoval dvě minuty před námi a jehož jsme po 45 kilometrech dojeli na distanc. Celkově však musím být s etapou spokojený a těším se na tu další,“ shrnul Martin své dojmy po dojezdu do San Juanu.

Ta další s cílem v Chilecitu bude obsahovat speciálku dlouhou 284 kilometrů na úpatí And. Pořadatelé slibují kaňonovitou krajinu a povrch plný kamení.

KM Racing Media / Jiří Vintr

Posádka KM Racingu zvládla úvod Dakaru na výbornou

Po sobotním zahajovacím ceremoniálu čekalo účastníky 37. ročníku Rallye Dakar náročné nedělní ráno. Také v týmu KM Racing vrcholily poslední přípravy na první argentinskou etapu z Buenos Aires do Villa Carlos Paz, dlouhou 838 kilometrů.

Cíl posádky žlutočerného Liazu byl jasný. Dojet do dvacátého místa. Martin Macík, Miloslav Janáček a Michal Mrkva do cíle nakonec dorazili patnáctí a s výsledkem jsou naprosto spokojení.

„Věděli jsme, že během první etapy musíme zabrat a předstihnout minimálně pět soupeřů, abychom se v dalším průběhu soutěže dostali do první dvacítky. To je velice důležité, protože prvních dvacet kamionů startuje po dvou minutách. Ostatní posádky mají odstupy jen 30 sekund,“ vysvětluje pilot týmu KM Racing Martin Macík jr. A to se nakonec podařilo a vůz s číslem 525 dorazil do cíle na výborném 15. místě.

„Jelo se nám dobře, první kamion jsme předjeli už na třetím kilometru, pak následovalo 140 kilometrů v hustém prachu, který vířila auta před námi a přes nějž nebylo téměř nic vidět. Ale to je Dakar. S prachem a vedrem se tu počítá,“ komentuje průběh závodu nejmladší pilot kamionu ve startovním poli.

Posádka týmu KM Racing přijela do cíle o 5 minut a 40 sekund později než vítězný Nizozemec Stacey, měřených 175 kilometrů absolvovala průměrnou rychlostí nad 100 km/hodinu a z kvalitního výsledku se pochopitelně radovala. Stejně tak fanoušci týmu, kteří však během úvodní etapy znejistěli, když se speciál Liaz neobjevoval v průběžných výsledcích.

„To bylo zřejmě způsobeno právě tím, že jsme jednotlivé úseky projížděli v těsném kontaktu s našimi soupeři. Proto kontrolní měření náš kamion nezaznamenala,“ vysvětluje Macík.

V celém týmu KM Racing panuje po prvním dějství skvělá nálada a posádka se těší na pokračování maratonské soutěže.

KM Racing Media

Hladký průběh přejímek znamená oficiální přijetí do soutěže

Administrativní a technické přejímky spustily hlavní část předstartovní fáze Rallye Dakar 2015. Posádka Martina Macíka prošla i díky precizní přípravě naprosto bez problémů. Vozidlo umístila do uzavřeného parc fermé,a tím pro ni předstartovní fáze končí. Ke kamionu se znovu dostane až před slavnostním startem 3. ledna.

Tradiční předstartovní cvrkot nabral pořádné obrátky až po poledni, kdy se k přejímkám dostavily favorizované týmy kategorie automobilů, Peugeot a Robby Gordon. To už měla posádka žlutočerného Liazu svůj díl za sebou. Nejvíce času tradičně sebraly administrativní přejímky, kdy posádka musí postupně verifikovat několik desítek formálních částí a za každou dostane razítko do příslušného bookletu. Praktická část v jedné z výstavních hal už byla formalitou. „Ukázalo se, že hlavní část jsme si odbyli v Le Havre. Tady v Argentině nám pouze doinstalovali elektronické systémy, jako je iritrack nebo navigace. Natočili jsme také spot pro pořadatelskou televizi, přece jen si všimli, že jsem nejmladším pilotem kamionu ve startovním poli. Část přejímek u Fabiena Calveta už byla v pohodě, naše auto velice dobře zná. Jeho kolegové provedli jen formální kontrolu přileb a závodního oblečení. To totiž musí být certifikované a v této otázce budou pořadatelé vždycky nekompromisní,“ řekl po přejímkách Martin Macík jr., který má tak až do slavnostního startu volno.

Součástí přejímek je tradiční Dakar Village. Příchozí fandové mohou okusit řadu atrakcí, defilé každé posádky na malém pódiu, občas i tu a tam zahlédnout nějakou tu hvězdu své kategorie. Velké expozice v ní mají hlavně stálí sponzoři soutěže. Předstartovní bivak tak částečně osiřel, zmizela z něj všechna závodní technika… Rallye Dakar 2015 odstartuje slavnostním ceremoniálem 3. ledna odpoledne a večer, zatímco o den později už všichni vyrazí do první etapy, jejíž součástí bude kratší speciálka nedaleko Rosaria.

 

KM Racing Media / Jiří Vintr, Buenos Aires

Dakarský svět se schází na Nový rok v Tecnopolis

Na Nový rok se sešel celý tým KM Racing v areálu nového moderního výstaviště Tecnopolis na okraji Buenos Aires. První skupinka dorazila už den před Silvestrem, aby vyzvedla všechna čtyři týmová vozidla, druhá se po poněkud turbulentních oslavách příchodu nového roku v oblacích kdesi nad Atlantikem dostavila na Nový rok.

Převzetí všech týmových vozidel z přístavu Europa Dock proběhlo bez problémů, méně už zhodnocení stavu vozidel po manipulaci ze strany pořadatelů. Neumělé zacházení v přístavu odnesla spojka a převodovka závodního vozu, a tak měli mechanici po celou silvestrovskou noc co dělat. K tomu vybité baterie u závodního vozu i týmové Toyoty. Naštěstí pětice mechaniků stihla dát vše potřebné do nejlepšího pořádku, a tak je závodní auto plně připraveno na technické přejímky 3. ledna.

Martin Macík Jr. dorazil spolu se zbytkem týmu na Nový rok v dobrém rozmaru. V bivaku se věnoval hlavně přípravě agendy pro administrativní přejímky, instalaci kamer v závodním voze a obhlídce výstaviště. Po poněkud deštivém začátku nového roku se také vrací slunečné počasí, což zpříjemňuje poslední přípravné práce spolu s asfaltovým podkladem bivaku.

„V zásadě vše potřebné máme hotovo,“ říká nejmladší pilot kamionu v závodním poli. „Naše posádka press caru donesla od pořadatelů mapky etap. Mohl jsem se tak podívat trochu konkrétněji na to, co nás čeká. Z čeho nemám radost, to jsou neúměrně dlouhé přejezdy mezi relativně kratšími speciálkami a bivaky, stejně jako cesty na start speciálek. Bývá to velmi úmorné, přitom mnohem raději bych se tou dobou věnoval závodění.“ Podrobnější mapy soutěže také odhalily podobu jediné maratónské etapy v kategorii kamionů. Půjde o dvojetapu před dnem volna v Iquique. Kamiony ukončí svou pouť v tzv. „marathon bivouac“, který bude lokalizován v Chile, jen pár desítek kilometrů od Iquique. Obě speciální zkoušky se budou vlnit kolem tohoto města. Přestože všechny doprovody po celou dobu maratónské dvojetapy zůstanou v Iquique, tato jediná kategorie nezavítá do Bolívie a zůstane v Chile. Ušetří si tak přibližně 300 kilometrů neutralizačního přejezdu přes hory.

Jenže to všechno je už hudba poloviny rallye. Tou nejbližší budoucností je technická a administrativní přejímka, slavnostní start (mimochodem, pódium bude rovněž situováno v areálu Tecnopolis) a výjezd na Dakar 2015.

KM Racing Media / Jiří Vintr, Buenos Aires

Čech Martin Macík Jr. bude na Dakaru historicky nejmladším pilotem kamionu

Martin Macík Jr. se ještě 30. prosince projel ve svém tréninkovém kamionu, na Silvestra nastoupí do letadla směr Buenos Aires, aby se letos opět vydal na závod Rallye Dakar. Martin je profesionálním pilotem závodního kamionu Liaz, týmu KM Racing. Dakaru se jako navigátor účastnil už v předchozích dvou ročnících, loni jeho posádka získala 13. místo. Ve svých 25 letech bude nejen nejmladším pilotem Dakaru ve startovním poli kamionů, ale současně se stane nejmladším pilotem české historie závodu.

Letošní Rallye Dakar bude odstartována 4. ledna 2015. Martin Macík Jr. v Sedlčanské kotlině trénoval až do 30. prosince. Na Silvestra se se svým týmem vydá vstříc dobrodružství nejtěžšího závodu terénních speciálů. Pod startovním číslem 525 vyjede v posádce společně s navigátorem Miloslavem Janáčkem a technikem Michalem Mrkvou. Tým tvoří také mechanici a majitel týmu, kterým je Martinův otec – Martin Macík starší. „Táta kamiony staví, já mu je ničím,“ směje se Martin. „Po pravdě, otec mi radí dost často, ale jak to tak bývá, občas se člověk musí sám přesvědčit, aby mohl dát zkušenějším za pravdu,“ komentuje spolupráci s tátou Martin.

Technika a většina osobních věcí už byla do Jižní Ameriky odeslána v polovině listopadu. „Vezeme sebou vše potřebné. Naše zázemí je profesionální, kromě závodního kamionu s námi jedou ještě tři doprovodné vozy. Jedním z nich je i „bydlík“, kde máme postele a vše, co potřebujeme pro načerpání nových sil po jednotlivých etapách. Stejně vyladěná je i naše servisní podpora. O závodní kamion se bude starat pět mechaniků, což je i na Dakar docela úctyhodný počet,“ popisuje Martin Macík Jr.

Martin nepodcenil ani osobní přípravu. „Poslední dva měsíce jsem absolvoval nejtvrdší trénink svého života. Vzal si mě do parády osobní trenér, díky kterému mám na kontě přes 200 naběhaných kilometrů a nazvedáno přes 23 000 kilogramů v činkách. A to podotýkám, že jsem nikdy před tím neběhal, ani takto neposiloval,“ vysvětluje Macík.

O svém Dakaru bude Martin průběžně informovat na Facebooku, kde bude zveřejňovat videa, postřehy a komentáře k jednotlivým etapám. Věří, že letošní ročník není jeho posledním, protože zkušenosti jsou jednou ze zásadních podmínek úspěchu v podobném závodu. „To dokážeme. Účast na Dakaru obnáší spoustu času, energie i finančních prostředků, takže je logické, že jsme před odjezdem mírně napjatí. Ale už dnes plánuji budoucnost a připravuji projekty, které by mi měly pomoci zajistit podporu pro další ročníky. Dakar je běh na dlouhou trať a letošním ročníkem to určitě nekončí,“ popisuje své pocity před odjezdem Martin.

O Martinovi Macíkovi Jr.

Narozen: 23. 04. 1989, Benešov

Úspěchy jako pilot:

Baja Hungaria 2014 – 1. místo

Baja Spain 2014 – 4. místo

Úspěchy jako navigátor:

Dakar 2014 – 13. místo

Silkway 2013 – 7. místo

Dakar 2013 – 18. místo

Trasa Dakaru 2015 – odklon od maratónského závodění?

Dakar 2015 v kategorii kamionů nabídne kratší měřené úseky než v minulých letech. Znamená to pravděpodobně větší vyrovnanost závodu v nabité konkurenci, větší okamžité nasazení posádek i menší šance k nápravě chyb. Po loňském ročníku, napěchovaném dlouhými pouštními speciálkami je to pro kamionéry určité zklamání…

 

Přitom si ale Dakar 2015 svou klasickou délku zachovává. Proti původním předpokladům jedou však kamiony o zhruba tisícovku rychlostních kilometrů méně než motocykly i osobní auta.  Pohled do rozpisu etap říká, že jen dvě speciálky pro kamiony měří více než 400 kilometrů. Hned čtyři mají dokonce méně než 200 kilometrů, to je téměř třetina ze 13 etap, kterých je i tentokrát o jednu méně, než tomu bylo v minulosti. Dvě čtyřsetkilometrové speciálky navíc můžou (a v minulosti tomu tak na těchto úsecích i bylo!) být rozděleny neměřenou neutralizací, která sice je součástí původního rozpisu speciální zkoušky, ale nezávodí se na ní.

 

Podobné taktování závodní trasy může mít více řídících faktorů. Předně, pořadatelé se z důvodů bezpečnostních pokoušejí o oddělení tras pro motocykly a automobily s trucky tak, aby se dané kategorie na trati nepotkávaly, a tím se omezila hrozba kolizí, které pro motocyklisty nekončily dobře. Jiným faktorem mohou být snahy místních ekologických a archeologických organizací, aby se trasa vyhnula určitým místům. Je s podivem, že šedesátka závodících kamionů by někomu z místních vadila, ale 150 osobních aut nikoliv…

 

V praxi to tedy může znamenat dvě věci: buď velmi rychlý závod s enormním jezdeckým nasazením, nebezpečností a vyrovnaností posádek, nebo naopak členitou, pomalou trať, která postup soutěžních posádek zpomalí a u níž bude kratší délka speciálek kompenzována vysokou náročností a nižším rychlostním průměrem. Vzhledem k tomu, že všechny současné kamiony širší špičky jsou koncipovány spíše pro rychlostní typ závodění, dá se více očekávat to první, tedy etapy vyžadující spíše rallyový styl jízdy. Podobný rozpis klade také velké nároky na kapacity pořadatelů, když budou muset zajišťovat více měřených úseků, než tomu bylo v minulosti.

 

„Když se dívám na rozpis etap, nemám úplně nejlepší pocit. Martinovi by seděla spíše loňská trasa s velkou délkou pouštních speciálek. Tam se mohla naplno projevit fyzička pilotů – jen řidiči Kamazů si udrželi stejnou rychlost na začátcích a v koncích etap. Právě tohle je Matesova výhoda, udrží koncentraci i rychlost i v konci těžké, rozbité speciálky, kde jiní už odpadají. Třísetkilometrové speciály však kvalitně zvládnou ze širší špičky všichni,“ říká k trase šéf KM Racingu Martin Macík.

 

Zajímavým prvkem tedy bude maratónská etapa z Iquique do Uyuni a zpět. Nejprve na ni vystartují automobily a kamiony, zatímco motocykly budou mít den volna v Iquique. Automobily a kamiony si své trasy ovšem rozdělí – kamionéři budou mít v poušti zřízen tzv. maratónský bivak, kde budou moci po dojezdu pracovat na vozech bez pomoci svých mechaniků a servisních techniky, ti na ně budou čekat v Iquique, kam vzápětí dojedou po absolvování těžké dunové etapy, zcela bez spojovacích kilometrů – start speciálky bude přímo z jednoho bivaku a cíl po legendárním dunovém sjezdu hned u brány toho cílového. Motocyklisté ovšem pojedou až do bolivijského Uyuni a pak téměř 800 kilometrovou speciálkou zpět, zatímco posádky automobilů a kamionů si užijí svůj den volna. I jejich trasa ovšem bude záviset na počasí, které rozhodne o tom, zda budou motocyklové úseky vedeny v okolí Salar Grande.

 

Zda tedy bude Dakar 2015 i v této podobě těžší, lehčí, rychlejší nebo nebezpečnější, to ukážou až následující dny.

 

KM Racing Media / Jiří Vintr

Kamion Liaz se prohání Kotlinou

Posádka KM Racingu je v ostré přípravě na Rallye Dakar, největší důraz klade na nácvik výměny pneumatik

Silvestrovský termín odletu na Rallye Dakar se každým dnem blíží, ale posádka kamionu Liaz rozhodně netráví adventní čas rozjímáním. Naopak členové stáje KM Racing využívají každé volné chvíle k tréninkovým jízdám, které jim při etapách jihoamerickými pustinami mohou být náramně užitečné.

„Všichni z posádky teď tvrdě makáme. Jezdíme v Sedlčanské kotlině, trénujeme defekty, a to klidně v mrazu a nestabilních podmínkách. Prostě jsme v zápřahu za každých okolností,“ hlásil Martin Macík junior, řidič kamionu, jehož posádku dále tvoří navigátor Míla Janáček a mechanik Michal Mrkva.

„Nejvíc se zaměřujeme právě na výměnu pneumatik. To se nám při defektech gum, kterým se ve vytrvalostní soutěži nikdo nevyhne, bude určitě hodit. Musím říct, že jsme v tom parádně sehraní. Celou operaci zvládneme pod pět minut, a to je hodně dobrý čas,“ pochvaloval si Macík, jehož čeká v lednu v roli šoféra dakarská premiéra.

trenink 002

Trénovat bude ještě den před odletem

„Jinak jezdíme v Kotlině, jak to jen jde. Jedná se hlavně o to, abychom nevypadli z tempa. S posádkou jsem nadmíru spokojený, rozumíme si po všech stránkách. Všichni máme jeden společný cíl a je vidět, že na něj chceme dosáhnout,“ uzavřel zástupce trojice, která nyní pochopitelně neusedá do vozu, který pojede Rallye Dakar 2015. Ten putuje na trajektu do Buenos Aires. K dispozici má ale o kamion Liaz Race 2, který bude posádce až do odletu do Jižní Ameriky sloužit k tréninku.

Možnost ježdění do poslední chvíle vítá i týmový boss a řidičův otec Martin Macík starší. „Mates potřebuje jako nováček hlavně jezdit a je moc dobře, že může být denně za volantem. Naposledy bude testovat ještě den před odletem ve středu 30. prosince a v neděli 4. ledna už z Buenos Aires naostro odstartuje, takže pauzu bude mít minimální,“ pravil šéf KM Racingu.

„To je rozdíl proti minulosti, kdy řidiči našich kamionů od nalodění techniky na trajekt na konci listopadu obvykle nedrželi volant v ruce skoro šest týdnů. Uvidíme, jak se to projeví, každopádně je to pro novou posádku výhoda, protože nemá moc závodních zkušeností. Ty se sice nedají ničím nahradit, velké plus ale vidím v tom, že kluci do toho jdou naplno, stále trénují a každý se vzorně stará o svou kondici.“

Rozhodovat bude každá ušetřená minutka

Do party výborně zapadl zkušený navigátor Míla Janáček. „Snažíme se toho, co nejvíc najezdit, abychom se maximálně sžili, zvykli si na sebe a při případných krizových situacích bylo jasné, co má kdo na starosti. Etapy pro náklaďáky nebudou mít na nadcházejícím Dakaru vyloženě maratonský charakter. Spíš se pojede hodně rychle, a to znamená, že bude rozhodovat každá ušetřená minutka,“ poznamenal Janáček, jehož místo v kabině liazky bude uprostřed mezi řidičem a mechanikem.

„Seznámení s kamionem proběhlo bez problémů, i když jsem před tím v žádném Liazu neseděl. Tenhle kamion mi je ovšem sympatický. Jednak svým chováním a výkonem a třeba i uspořádáním na nástavbě. Kvituju, že třeba při výměně kol je všechno na dosah a každý díl má své logické místo. To je základ úspěchu při defektech, které teď často pilujeme. S tím, jak se blíží odlet, tak se na start čím dál víc těšíme a vzájemně se hecujeme a motivujeme,“ dodal.

KM Racing Media / min

trenink 003