Čtvrtý Macík po maratónské etapě vybojoval palandu. Brabec zabral a pak pařil se soupeři

Do sedmé etapy Rallye Dakar závodníci týmu Big Shock Racing vyjeli po dni volna vyspalí, odpočatí a vymydlení. A to se odrazilo i na jejich výkonech. Pilot žluté liazky Martin Macík, za navigace Františka Tomáška a se servisní podporou Michala Mrkvy, dokončil sobotní etapu na skvělém 5. místě a udržel si tak výbornou celkovou čtvrtou pozici. Také Jan Brabec na motorce opět zazářil, dojel pětatřicátý a před spaním si s kolegy stihl dát koncert Pala Habery. V Uyuni, cíli etapy, totiž bylo tentokrát vše jinak. Jezdci byli odděleni od svých týmů a opravy museli během noci řešit svépomocí. Spalo se hromadně, v kasárnách plných chrápajících soupeřů nebo ve stanu, pokud na vás nezbylo místo, případně nejste fanouškem pionýrských táborů. Ale před usnutím bylo v ubikacích pěkně veselo. Zejména v československé motorkářské sekci.

„Jeli jsme volněji, žádnou hranu, čekala nás asistence bez kluků mechaniků, takže není radno Frantu ničit. Navíc v aktuální nadmořské výšce má motor menší výkon. Až dorazíme do bivaku, musíme udělat lehkou údržbu, vše projít a zkontrolovat, což nebude úplně jednoduché, protože bylo bláto a auto je neskutečně zapráskané,“ hlásil Martin Macík po etapě. Když pánové zvládli vyřídit všechny povinnosti, vydali se hledat místo, kde pro tentokrát složí hlavu. „Našli jsme si krásné palandy, které zřejmě patří motorkářům, protože o ty se tu strašně dobře starají. Teď musíme rychle usnout a dělat, že jsme motocyklisti. Máme i spacáky a karimatky, mírně zabahněné, ale komu by se chtělo na tvrdou zem,“ popisuje boj, tentokrát o místo ke spánku, navigátor František Tomášek.

Dobře se na sedmou etapu připravil i Jan Brabec, týmový kolega motorkář, který maratónskou etapu zažil vůbec poprvé. A na trati se mu opět vedlo. Do cíle dojel na 35. pozici a celkově opět výrazně vystoupal pořadím, tentokrát na 44. celkové místo, navzdory dvouhodinové penalizaci z první etapy.

„Maratónská se mi jela dobře až na ranní přejezd. 300 zpropadených kilometrů v dešti. Všichni jsme drkotali zubama. Posadil bych organizátora na motorku, ať si to zkusí,“ rozohnil se na oko Brabec v cíli a dodává: „Samotná etapa, i když byla těžká a v horách už se trochu hůř dýchalo, se mi jela dobře, uvolněně, bez jakýchkoliv komplikací.“ A také Honza barvitě líčil noční zážitky z hromadného maratónského kempu: „Jsme tady s klukama taková skvělá parta, Štefo Svitko a nade mnou spí Bojka. Palo Habera tu má dnes večer prý koncert. Takže je tu docela legrace. Děláme roadbooky a napůl u toho už všichni spíme,“ popisoval Brabčák.

Dnes závodníci odstartují do další etapy, s cílem v bolivijské Tupize, s vírou, že jejich vozy zvládnou náročné podmínky i bez noční přípravy servismanů.

LAVOROVO DAKARSKÉ OKÉNKO

Lavor, mechanik týmu, každý den vypráví o neuvěřitelných příhodách, které nezažijete jinde než na Rallye Dakar

Ale tentokrát byl den volna. Takže i Lavor odpočíval. A nic nám nesdělil. Což, samozřejmě, musí každý pochopit. 😉