Martin Macík: výkon celé posádky mě příjemně překvapil!

Šéf KM Racingu po smolném vypadnutí posádky svého syna z letošního ročníku Rallye Dakar odletěl z Jižní Ameriky přes Dubaj domů, aby se věnoval dalším povinnostem, mezi nimiž vystoupil i v pořadu Dakarské ozvěny České televize. Zbyla trocha času na krátké zhodnocení…

Martine, bývá otřepaným klišé, ptát se po sportovním výsledku, úspěšném či neúspěšném, na pocity. Přesto, liší se teď s odstupem dvou týdnů, od těch, které jste prožívali v Antofagastě?

Ano, liší. Hlavně v tom, že jsme dříve doma a je čas si to rozebrat. Hlavně pochopíte, jak významným faktorem na tomto typu soutěže je technika. Ale zklamání se spíše obrací v realistické vnímání všeho okolo ve vztahu k další práci.

Kdybyste shrnul Martinovo počínání v soutěži, splnilo vaše očekávání?

Věděl jsem, že mu závodění půjde alespoň tak, aby to nebylo pouhé přesouvání se pouští z místa na místo. Řekli jsme si to už před Dakarem, zkrátka že kdyby to mělo být tak, ani bychom na Dakar nejeli. Výkon jeho i posádky mě příjemně překvapil, a to navzdory tomu, že štěstí od počátku nestálo při nich, a to od prvního dne, kdy jsme v přístavu převzali techniku. Jen doufám, že bude mít možnost najezdit další kilometry a zlepšovat se. Jezdit, jezdit a jezdit je jedním z předpokladů úspěchu.

Co se stalo v těch etapách, které nejvíc negativně ovlivnily Martinovo účinkování v letošním Dakaru? Začněme čtvrtou etapou a poruchou turbodmychadla…

Před první etapou v Chile motoráři preventivně vyměnili turbo za nové, a to se po osmi kilometrech speciálky roztrhlo. Oddělilo se na hřídelce a celá výfuková část vyběhla přes potrubí ven. Michal Mrkva turbo vyměnil, vozíme ho s sebou, a na koleno potrubí napasoval kus plechu, aby mohli sice se ztrátou, ale stejně rychle, pokračovat do cíle v Copiapó. Myslím, že se do něj přihnali dost rychle…

…a pokračovalo zadřeným ložiskem diferenciálu. Už se vám někdy taková závada stala? Co je nutné udělat pro její odstranění?

Další výborná závada… jezdíme tyto diferenciály bez jediné poruchy od roku 2006, Ani při jedné soutěži nebyl problém. Mnoho diferenciálů po kontrole v Rábě pokračovalo v dalších závodech. Tento konkrétní byl nový, měl najeto přesně tolik, kolik bylo odjetých kilometrů v soutěži, takže mu asi nějaký osud nepřál. Bohužel, nemáme více poznatků, torzo musí prohlédnout laboratoř v Rábě, jakmile se nám vrátí domů doprovodné auto. Z mého pohledu se zadřelo ložisko na hrušce, vyšoupalo obal a diferenciál se roztrhl. Buď to bylo způsobeno vadou materiálu, nebo únikem oleje. Řekl bych, že do budoucna nebude třeba s tím nic konkrétního dělat mimo vícestupňové kontroly materiálu a vůlí ve výrobním závodu, ale nepředbíhejme.
Byla v tu chvíli šance, dojet k autu doprovodným kamionem? Jak dlouho by taková oprava v polních podmínkách trvala?

Ta šance opravdu byla, nacházeli jsme se asi tři hodiny od kluků. Byli jsme ale upozorněni ředitelstvím závodu, že po tom bude následovat okamžitá diskvalifikace. Takže když není diferenciál v závodě na dalším kamionu, má tak 120 kilo i s obalem, máte smůlu. MAN byl nakonec asi 45 kilometrů od kluků, když jsme se rozhodli tuto akci odvolat, aby ho nevyřadili ze závodu. Michal vyndal poloosy a kardan a kluci se pokoušeli jet jen s pohonem předních kol. Bohužel, v tomto hlubokém prachu fešfeš a 200 kilometrů od cíle speciálky to nebyla reálná věc. Padla tedy volba na vynechání waypointů. Bohužel jich bylo víc, než připouští pravidla. Následná oprava ve čtyřech lidech trvala osm hodin, takže nic moc malého, ale škody byly obrovské, včetně obou nábojů zadních kol.

Martin pak zajel v další etapě, už nad rámec, desátý čas. Měl za úkol jet nějak speciálně razantně, nebo to vzal uvolněně a chtěl se ještě na Dakaru pobavit?

Myslím, že u pořadatelů je občas možné všechno. Nevěděli jsme tedy, jakým metrem bude měřeno, proto až do finálního verdiktu jsme chtěli jet dál. Martin tedy jel v závodě a byl v etapě nejdříve klasifikován. Doufali jsme v připuštění do závodu třeba s třídenní penalizací a jeli bychom už jen formou tréninku. Dokud tedy nebylo vše černé na bílém, jelo se dál, jako bychom měli před sebou celý zbytek soutěže.

Měli jste nějaké reakce soupeřů na Martinovo počínání?

Nevím, zda byly přímo reakce jako takové, ale znají se s Mardějevem, de Rooyem a podobně starými závodníky. Pozdravy a poplácání po zádech jsou běžnou věcí, ale všichni jsou navzájem i soupeři a každý chce být lepší než ti ostatní.

Kam vlastně Dakar jako soutěž směřuje? Je tendencí mít spíše maratónskou trať, nebo zkoušky rallyového charakteru?

To není známo, a v tom je to výhodné. Vloni to byl maratón se šestistovkovými speciálkami, letos sprinterská soutěž jako WRC, jen se zkouškami delšími než WRC. Kategorie kamionů má našlápnuto vpřed takovým stylem, že pořadatelé už nejsou schopni kamiony rychle zamíchat mezi osobáky, při výkonech techniky a lidí by to bylo příliš rychlé a nebezpečné.

Hodně se mluví o nastavitelné stabilizaci podvozků, jak to měl třeba vítězný Kamaz. Jaký je váš názor na tento prvek?

Povolené je elektronicky ovládané nastavování tuhosti torzního stabilizátoru, což je přesně to, čím disponuje Kamaz, jiný systém nastavování možný není. Tuto variantu ale musíte umět dobře využívat a být na ni zvyklý, jinak je kontraproduktivní. Trendem dneška je podle mě spíše ve stabilizaci uvnitř hlavního tlumení. Disponuje tím Donerre a dnes i FRT. Zda to má ve svých tlumičích i Reiger, to nevím. My půjdeme cestou stabilizace uvnitř tlumiče a použití zadního stabilizátoru. Přijde mi to jako snadnější a jednodušší řešení.

Pojďme do budoucnosti. Jaký program bude mít KM Racing v první polovině letošního roku a na co se bude soustředit Martin sám?
Program byl jasný už před Dakarem. Na začátek budou dvě akce pro fanoušky, zpracování poznatků z Dakaru, hlavně ohledně techniky. Na autě není žádný podstatný šrám, takže budeme cizelovat věci, které se projevily rychlou jízdou, jako je nastavení pérování, rychlost řízení a podobně. Martin začne opět trénovat tak, aby mohl na sklonku jara odjet do Afriky už s nově postaveným autem společně s tímhle starším, abychom měli porovnání a mohli mít na Dakar co nejdokonaleji odzkoušené auto. V průběhu roku pojedeme pár závodů typu baja a Martin si určitě střihne nějaké závody v buggy a osobním autě, aby nevyšel ze cviku. Připravujeme také dvě akce pro partnery a pozvané přátele týmu, nazveme je KMRacing Party. A pak už bude na řadě Dakar 2016. A také se musíme dohodnout na kompenzaci škod způsobených na našem autě přístavními dělníky v Argentině.
Prozradíte něco o připravovaném projektu kamionu s krycím jménem Franta?
Ano, bude to lehký Liaz s budkou posunutou ještě více vzad, ale splňující reglement o poloze kabiny. Na autě bude použita řada úsporných, ale pevných materiálů. Nebude to žádná kráska. Hmotnost bude těsně na limitu, vyvážení bude 50/50 a bude ho pohánět osvědčená technika.

Kam by se chtěl do příštího roku KM Racing posunout? Hodláte se i nadále soustředit také na projekty v jiných kategoriích?

Určitě ano. Naše asistenční a manažerské zázemí je stále stejné. Rádi bychom tyto služby udrželi a dostali znovu na Dakar auto, motorku a nějaké to překvapení. Je to naše doména.

Díky za rozhovor.

KM Racing Media / Jiří Vintr